Naše tělo, to nejsou jen její části. Ale také smysly, které jsme letos pojali trochu jinak. Povídali jsme si o tom, jaké by to mohlo být nemít ruce, nebo oči. Nemoct si na nic sáhnout a přitom se o sebe postarat, nebo nemít oči. Naštěstí naše tělo by si snad poradilo a zkusilo by to jiným smyslem. A tak jsme si zkusili nakreslit sluníčko nohou, nebo pusou; najít kamaráda jen podle sluchu bez očí a nebo naopak používat oči k tomu, abych kamaráda více poznal a dovedl ho lépe třeba nakreslit. Také jsme zkoušeli malovat při hudbě. Poslouchat ji a přitom nakreslit to, co vnímáme. Byl to pěkný, ale velmi krátký týden.